Pravidelnost a disciplína

To jsou dvě věci, které nemám a které bych koupil za cokoliv na světě! Je pro mě nesmírně obtížné každý den napsat něco užitečného na blog, je pro mě problém zajít dvakrát týdně do posilovny (ač se k tomu přemlouvám od druháku, kdy jsem přestal) a dokonce je pro mě problém i moje oblíbené focení!?

Je to jen můj problém? Nedostatek sebekázně a naopak dostatek lenosti způsobuje, že nedělám věci, které dělám rád! Psaní mě baví, tak proč si nenajít tu hodinku a obden nenapsat užitečný příspěvek na blog? Proč si po práci nezajdu na hodinku pročistit hlavu do fitka, když vím, že se pak cítím mnohem líp? A proč s sebou kurva pořád netahám tu zrcadlovku, když už jsem do ní investoval a každý den mi uniká spousta krásných záběrů? Proč?

Moc otázek? Ano! Ale jak z toho ven? Pravidelností! Získat si návyk k nějaké činnosti je těžké, obzvlášť když je to věc, kterou nevykonáváme rádi. Pokud je ale naopak tato činnost prospěšná a zábavná, návyk se získává mnohem snáz a rychleji. Tento návyk se pak plynule stává součástí života a už nikdy na něj nebudete zapomínat nebo ho vynechávat.

Pokud bych tedy například každý druhý den psal příspěvky na blog a vydržel to například měsíc, pak mi už nepřijde, že dělám nějakou práci nad kterou musím dlouze a složitě přemýšlet. Témata na zajímavé články se budou objevovat samovolně a psaní půjde pěkně od ruky. Jde o ten první měsíc, kde většina lidí odpadá, protože je to v polovině přestává bavit. Když se ovšem dostanete za onu pomyslnou hranici, všechno půjde tak nějak samo.

Stejná situace, ale o dost složitější k vytvoření návyku je sport! Ale o tom a o focení zas někdy příště… možná pozítří, mám napsané v kalendáři, že bych měl něco napsat na blog!